Co rozumíme pod pojmem "plánování sociálních služeb"?
Plánování sociálních služeb probíhá tak, aby odpovídaly místním podmínkám a potřebám jednotlivých občanů – uživatelů. Je to otevřený proces pro všechny, kteří chtějí pomoc při řešení důležitých otázek v oblasti sociálních služeb.
Na co se klade důraz?
- Na zapojení všech, kterých se zpracovaná oblast týká
- Na dialog a vyjednávání
Kdo je účastníkem procesu komunitního plánování?
V rámci procesu komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany, tzv. triáda, tj. uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb.
Účastníci procesu:
- uživatelé sociálních služeb - osoby, které sociální služby potřebují a užívají.
- zadavatelé sociálních služeb - jedná se především o obce, města a kraje, které jsou
odpovědné za zajištění sociálních služeb - poskytovatelé - organizace, které při splnění zákonem stanovených podmínek sociální služby poskytují
- veřejnost - občané, kterých se tato oblast nějakým způsobem dotýká (např. rodinní příslušníci, místní dobrovolníci a další)
Co získá uživatel a poskytovatel účastí v komunitním plánování?
- možnost podílet se na utváření podoby sociálních služeb
- příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
- příležitost k navázání nové spolupráce
- informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb.
Co celkově komunitní plánování sociálních služeb přináší?
- zvyšování informovanosti o sociálních službách
- možnost spolupráce na utváření sociálních služeb
- prohlubování vzájemné spolupráce
- zlepšení místní dostupnosti, časové dostupnosti a kvality sociálních služeb
Co je výsledkem?
Výsledkem komunikace mezi jednotlivými účastníky komunitního plánování je „Střednědobý plán sociálních služeb“ na určité období, ve kterém jsou stanoveny konkrétní priority, cíle a opatření předem daných cílových skupin.